úterý 16. prosince 2014

TRHNI SI! - Andrea Kabeláčová

Anotace: Mia je sedmnáctiletá holka, která se na vlastní pěst protlouká životem. K tělu si jen tak někoho nepustí a pro drsné slovo nejde daleko. Když odejde od své nesnesitelné matky, začne žít v opuštěném domě s partičkou kluků, kteří jsou na tom podobně jako ona. Když mezi ně přijde nový spolubydlící, není z něj Mia zrovna nadšená. Hádky jsou na denním pořádku, ale postupem času se ukazuje, že na rčení "co se škádlívá, to se rádo mívá", možná něco bude.


Když jsem brala knížku do ruky, říkala jsem si: ''No, tak když to bude hrozný, budu aspoň říkat, že ta obálka je vážně povedená.'' :-D A myslím, že mi dáte za pravdu... není snad při nejmenším zajímavá? 

Jak můžeme pochopit z anotace, jedná se o oddechovou knížku. Nečekejte knížku, nad kterou budete přemýšlet ještě týden po přečtení, a budete spokojení. :-D 

Hlavní hrdinkou je Mia, která utíká před sociálkou, nežije se svou matkou, ale se šesti kluky, pro ránu nejde daleko, a většina lidí se jí bojí, protože stačí menší poznámka, a jste vyřízení. No co si budeme povídat, Mia je blbka která by potřebovala pár (hodně) sezení s psychiatrem. Přišla mi hodně labilní, nepředvídatelná, náladová a celkově divná. Nebyla mi sympatická a nemohla jsem se s ní nijak sžít. Nemyslím to nijak zle, vždyť Katniss taky nemám ráda a Hunger Games je jedna z mých nejoblíbenějších sérií. :-)

Příběh celkově je trochu nereálný. Mia a dalších šest kluků bydlí v jednom domě, všichni mají problém se sociálkou, nebo rovnou se zákonem, ale přesto si našli dobře placenou práci. A i kdybych opomenula práci, někdo by na ně přece musel přijít, když si všichni chodí normálně po městě, vodí si domů holky (Mia ne), chodí nakupovat, apod. Hodně mě zklamal konec, a celkově zápletka. Čekala jsem ji... já nevím.. vetší. :-D

Trhni si! je napsaná čtivým, jednoduchým stylem. Nic složitého. Hezky a rychle se to čte, přestože to má nějakých 400 stránek. :) Když to všechno shrnu, knížku bych nakonec ohodnotila kladně. Nereálný příběh mi nevadí, hlavní hrdinka je prostě svoje, s tím já nic neudělám.
 Ale ten konec, ten mohl být lepší. :-D

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

sobota 6. prosince 2014

Měsíční chvástačka - listopad

Je začátek prosince... víte na co jsem přišla? Mě za listopad přibyly jen tři knížky! :-D Teda asi, snad. :D
A ještě k tomu, sama jsem si koupila jen jednu - a tohle vlastně není normální knížka. :-D
Tak... je to Průvodce magickým světem Harryho Pottera. Tu vyřadili v knihovně (ani nevím proč, je v docela pěkném stavu). 

E-knížka Losing It. :)

A nakonec je to Destrukční deník. :)

Co vy a přírůstky za listopad? :)

úterý 2. prosince 2014

Losing it - Cora Carmack

Bliss, dvaadvacetiletá studentka herectví, se trápí, že je ještě pana. Rozhodne se svěřit své nejlepší kamarádce, čehož vzápětí lituje. Kelsey ohákne Bliss do odvážného oblečení, na které by sama Bliss v životě nepomyslela, a odtáhne ji do blízkého baru. Kelsey je přesvědčená, že se stačí porozhlédnout po někom, vyloženě na jednu noc. Hlavně v tom nehledat nic složitého. Bliss v baru opravdu narazí na někoho, kdo ji alespoň zaujal. Narazila na něj náhodou, při cestě na toaletu. Koho by nezaujal, když si čte Shakespeara?

Všechno vypadá slibně, ale Bliss na poslední chvíli ze sexu vycouvá, uteče z vlastního bytu, a nahého Garicka nechá v posteli samotného. Celkem se zhrozí, když Garicka potká další den na vyučovací hodině. A jako učitele, samozřejmě... 
"Přestaň! Kočky! Dost..."
Co to sakra říkám?
"Promiň, cos říkala? Kočky?"
"Já... já to nemůžu dělat... teď hned. Protože... mám kočku. Jo, já mám kočku,kterou musím to, vyzvednout?  Postarat se!  Musím se postarat o kočku! Takže... nemůžu dělat tohle. "
V Losing It jsem ze začátku neviděla nic jiného, než obyčejnou oddechovku na odpoledne. No, splést se může každý. :-) Oddechovka to je, ale i když zní jako klišé, je vlastně originální. Nezdálo se mi, že autorka psala to, co ji zrovna napadlo, ale naopak na odpočinkovou knížku mi přijde promyšlená.
 "No, spálila jsem si nohu a nemůžu na tom nosit těsné věci."
"Vážně?" zeptal se. "Co se ti stalo?"
"Ále, spálila jsem se žehličkou na vlasy."
" Ty sis spálila nohu žehličkou na vlasy? Jak dlouhý máš chlupy na nohách?"
Knížka se čte dobře a beze zbytečných odstavců i rychle. Po přečtení jsem... nedá se říct nic jiného, než že jsem byla spokojená. Vše bylo lepší, než jsem čekala a příběh vřele doporučuji dál. :) Konec byl trochu rychlý (a moc se mi nelíbil :-D ) ale jinak se knížka myslím nedá hodnotit jinak, než kladně. Často jsem se zasmála, nebo jsem až vrtěla hlavou, nad Blissinou smůlou. (Né fakt. Jsou místa kdy jsem byla pomalu mrtvá smíchy - viz. chlupy na nohou. :-D )

Zveřejňovala jsem i úryvek, který si můžete přečíst TADY. :)

Knížku zkrátka doporučuji. Když nebudete čekat něco epického, bude se vám to líbit (vážně to není knížka, kterou budete zbožňovat a číst desetkrát za sebou, ale budete ji číst rádi a čtení vám bude příjemné). Takže na závěr? Jestli hledáte něco lehčího na čtení, Losing It je jasná volba! :) 

pátek 28. listopadu 2014

Losing It - Cara Carmacková - úryvek

Losing It, novinka žánru new adult vydává nakladatelství Jota. Připravila jsem si pro vás krátký úryvek, který v knížce najdete hned na začátku. :)


 Pořádně jsem se nadechla.
 Jsi úžasná. No, úplně jsem tomu nevěřila, tak jsem si to v duchu zopakovala ještě jednou.
 Úžasná. Jsi úžasná. Kdyby moje myšlenky četla máma, určitě by mi dala kázání o skromnosti.  Jenomže se skromností jsem to nikdy nikam nedotáhla.
 Bliss Edwardsová, jsi fakt šťabajzna.
 Takže, jak to, že jsem ve dvaadvaceti jediná osoba v širém okolí, která si ještě nevrzla? Já, vysokoškolačka před promocí a stále neposkvrněná jako kvítek lilie. A teď tady stojím v pokoji a lituji toho, že jsem sebrala odvahu a svěřila se kamarádce Kelsey. Zareagovala asi tak, jako kdybych jí řekla, že pod svou áčkovou sukní schovávám ocas. A ještě dřív než její čelist dokončila svůj pád, jsem věděla, že to byl hodně špatný nápad.
"Fakt, jo? To kvůli Ježíšovi? Jakože si to necháváš pro něho?" Kelsey neměla se sexem problém. Mělo tělo Barbie a sexem nabušený mozek pubertálního kluka.
"Ne, Kelsey," řekla jsem. "Schovávat si to pro někoho, kdo umřel víc než před dvěma tísíci lety, je dost náročný."  


V nejbližší době (čti zítra, nebo pozítří :D) můžete očekávat i recenzi. ;)
Na závěr bych vás chtěla odkázat na tři články. :)


A článek u Melindy. Zkrátka proto, že se mi ten článek líbí a mít tu jen dva odkazy, se mi naopak nelíbí. :-D

úterý 18. listopadu 2014

Halloweenský knižní HOP - vyhlášení!

Ahoj, ahoj! Jsem tu s vyhlášením HOPu, pardon za zpoždění. ;)

Losovala jsem pomocí papírků a knížku Papírová města vyhrává lísteček s číslem 17. :)
A to je... Maki Šulcová! Gratuluji, ozvu se na email. :)

A knížku Pekáč buchet získává papírek s číslem 46!
Což je Sarinka! :) Opět gratuluji a opět se ozvu emailem. ;-)

Počkám tak.. hmm hmm.. do pátku. :) Když mi neodpovíte, losuji znovu. :)

Mějte se krásně a vy, co jste nevyhráli to budete moct zkusit v nejbližší době znovu. Protože, vidíte to? Momentálně mám přesně 100 pravidelných čtenářů, což si zasluhuje odměnu, ne? :D 

úterý 11. listopadu 2014

Unboxing (14)

Je tu už čtrnáctý unboxing, který zveřejňuji s mírným zpožděním. ;-)
 Je z Fragmentu...

Je to Pekáč buchet od Kateřiny Petrusové! :) Ale knížka není pro mě. ;) Je to knížka do Halloweenského knižního HOPu, který běží už jen dneska! :)
 A znovu děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí knížky. :)

neděle 2. listopadu 2014

Měsíční chvástačka - říjen

Za říjen tu mám 8 knížek. To je myslím dobré skóre. :-D
OK, chyba. Myslela jsem, že je jich jen 8. Není, je jich 10. Hups no. :-D

Tady je jich jen osm. Dvě jsem zapomněla vyfotit. :(

Audio Mycellium. :-)

Andělé noci, první a druhý díl. :) Pamatuju si, že jsem kdysi četla první díl z knihovny a tuším, že se mi líbil. :-D


 Recenzáky z Fragmentu. :) Trhni si! Nalezenec. Kořist (recenze tady) :-).

Papírová města. Už mám přečteno a... prostě Green <3 A bez přebalu je úžasná! :-)

Nekonečná láska. Právě čtu, no nevím.

Kde hvězdy stále září. :3 (Ta už není vyfocena na první fotce.)
Moc se mi líbila. :) Já mám prostě ráda, když se děj odehrává někde v teple - nejlépe u moře. :-D

 A Ajax Penumbra 1969 na recenzi od Hostu. :) Recenzi si můžete přečíst zde. ;)

A jak vy? Co jste pořídili za říjen? :)
Četli jste/máte některou z výše uvedených? :)


sobota 1. listopadu 2014

Halloweenský knižní HOP 2014!

Halloweenský knižní HOP 2014 pořádaný Vendeou. :)
U Vendey najdete linkovač, který já neumím. :/ Tak nezapomeňte odhopkat dál.


Soutěž trvá od 31.10. do 11.11. 2014
Zúčastnit se můžou jen lidé z ČR (nebo kdokoli s českou doručovací adresou) :-)
Do soutěže vstupujete vyplněním formuláře.
Výherci budou dva. První knihou budou Papírová města (která jsem mimochodem včera dočetla - Green nezklamal :3 ). Druhá kniha...to zatím nevím. :-D V průběhu HOPu to doplním. :)  Pekáč buchet od Kateřiny Petrusové. :) (Moc děkuji nakladatelství Fragment) :)

středa 29. října 2014

Ajax Penumbra 1969 - Robin Sloan

Anotace: Je srpen 1969. Léto lásky je blednoucí vzpomínkou. Ulice San Franciska pulzují tóny Led Zeppelin a Marvina Gaye. A rachotem sbíječek: pár bloků od knihkupectví City Lights roste futuristický mrakodrap a pod zálivem se buduje tunel metra. Sady na jih od města ustupují zbrusu novému počítačovému průmyslu.
Ale mladý Ajax Penumbra nepřijel do San Franciska, aby hledal volnou lásku nebo záblesk technologické budoucnosti. Hledá knihu — jediný dochovaný výtisk spisu Techné Tycheon, tajemného svazku, který přinesl a zase vzal bohatství každému, kdo ho vlastnil. Poslední zmínka o knize říká, že je v San Francisku — tento záznam je ale sto let starý. Penumbra byl svou univerzitou vyslán na Západní pobřeží, aby knihu našel a získal pro její knihovnu. Po několika týdnech neúnavného pátrání se však necítí být k cíli blíž než na začátku.
Ale jednou pozdě v noci, po dalším dni skličujících slepých uliček narazí na nonstop knihkupectví a jeho možnosti se náhle mnohonásobně rozšíří…

Ajax Penumbra 1969 je ktaťoučká knížka, která dějově předchází Nonstop knihkupectví pana Penumbry. Má všehovšudy 77 stránek a vyjde jen jako e-knížka. Někdo by mohl nadávat, že e-knížky ani nečte a ti co si Ajaxe přečtou by si nejspíš taky přáli tištěnou podobu -co si budeme povídat, e-knížka není ono- ale 77 stránek je opravdu málo. :-)

Nonstop knihkupectví jsem nečetla, ale teď ho mám v plánu. :) Ajax je knížka na odpoledne, vzhledem k počtu stran je jasné, že se autor nerozepisuje a v knize je jen to, co vědět potřebujeme. Vedlejší postavy nejsou nijak vykreslené a po celou dobu se soustředíme jen na to hlavní. Knížka se dobře čte, děj nestojí a dřív než se nadějeme, je konec. Ti co četli Nonstop knihkupectví se zde jistě dočtou něco zajímavého a ti co nečetli to přinejmenším zaujme. Mě by pár věcí zajímalo. Věcí, které zde autor sotva zmínil - myslím/doufám, že je v Knihkupectví nějak rozvede. :)

Zde si můžete přečíst kratší úryvek.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Host. :)

úterý 28. října 2014

Kořist - Andrew Fukuda

Anotace: Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?

Gen a jeho lidští přátelé prchají nocí. Gena však nepronásledují jen krvežízniví lovci, ale i vzpomínky na dívku Záři, která zůstala v Ústavu pro studium glupanů. Klidným ho nenechávají ani probouzející se city k lidské dívce Sisy.
Na svém útěku se dostanou až do lidské komunity žijící na tajném místě vysoko v horách. Když si začnou myslet, že jsou konečně v bezpečí, události naberou nečekaný směr. Gen poznává, že nový svět, který objevili, je možná stejně zlý jako svět, který opustili.
Nepřátelé se najednou valí ze všech stran. Genovi a Sisy začíná být jasné, že nemají nic než jeden druhého. Pokud se nestanou kořistí…

 
Kořist je pokračováním Honu, ze kterého jsem byla, pokud si dobře pamatuju :-D, nadšená.


Z jedničky jsem byla uchvácená, a zároveň zničená koncem. Dvojky jsem se nemohla dočkat! :3 Na konci Honu se Gen dozvídá pravdu - Vědec je jeho otec a je zde možnost, že stále žije. Najít ho se teď pro Gena stvává prioritou číslo jedna. Jak se dozvídáme v anotaci, Gen, Sisy, Epap (a tak dál) se dostávájí do lidské komunity. Mladší chlapci, včetně Epapa se nechají zblbnout jídlem, dívkami, všemožnými vymoženostmi a celkově lidmi, protože tolik jich ještě v životě neviděli. Ovšem Gen se Sisy si nenechali nasadit růžové brýle a vidí, že v komunitě nežijí chlapci, děvčata která MUSÍ být veselá mají úsměv na tváři jen v přítomnosti staršiny, jak mají malinká chodidla a například že na dívky s normálními chodidly se pohlíží s opovržením.


Za sebe můžu říct, že dvojka se mi líbila snad ještě víc. Už se tu tolik nesetkáváme s těmi pitomími jmény, jako např. Rudoretka, Záře (no s tou trochu jo, ale méňe :-D ), Kulturistka, Vychrtlík, apod. Děj se hodně posunul a zdejší prostředí mi vyhovovalo víc, než prostředí Ústavu pro glupany, nebo jak se to tam jmenovalo. :-) Stejně jako v Honu jsou zde věci, které prostě nedávájí úplně smysl. Je to podle mě škoda, ale celkový dojem mi to nepokazilo. Děj plyne, je akční, napínavý, zajímavý, nudné pasáže zde nejsou. Knížku jsem za den přečetla a chcete 'slyšet' mou bezprostřední reakci? Jdgrhdhsjdv. Smysluplné, že? :-D To jsem opravdu někomu napsala.

Hodně lidí hodnotí tuto sérii jako oddechovou. No nevím. :-D Mě oba díly natolik strhly, že bych to jen tak neřekla. Mmch. Kořist jsem dočetla včera, tak možná až se zase vzpamatuju, uznám, že to oddechovka je. Ale všechno má svůj čas. :-D

Děkuji nakladatelství Fragment za poslání knížky k recenzi. :-)



pondělí 27. října 2014

Ajax Penumbra - úryvek

O dřevěnou podlahu se odrážejí hlasy a tu a tam zachytí útržky rozhovorů:
„…na tripu, chápeš…“
„…v Marin…“
„…hráli Led Zep…“
„…v rauši…“
Ale to není celé knihkupectví. Zadní částí knihkupectví vévodí něco jiného: za nízkými stolky se tyčí vysoké regály, které sahají až kamsi nahoru do příšeří. Do těchto temných výšin vedou nebezpečně vyhlížející žebříky. Objemní obyvatelé těchto polic působí mnohem vážněji než knihy vepředu, a jak se zdá, zástup zákazníků si jich nevšímá. Návštěvník má ale přesto tušení, že v nejtemnějších stínech by se snad mohlo pokradmu něco odehrávat.
Necítí se ani trochu ve své kůži. Má chuť se otočit a odejít. Ale... je přece v knihkupectví. Tady by se snad dalo najít nějaké vodítko.
Když návštěvník přistoupí k pokladně, zaslechne, jak se prodavač pře s jedním ze zákazníků. Nápadně se od sebe liší, pšes široký, bytelný pult na sebe hledí dvě různé generace. Zákazník je hubený muž připomínající proutek, vlasy jako tenké provázky má stažené do culíku. Prodavač je statný chlapík, svetr mu těsně obepíná silné paže. Má upravený knírek a tmavé vlasy ulíznuté dozadu. Spíš než knihkupce připomíná námořníka.
„Toalety jsou jen pro zákazníky,“ trvá prodavač na svém.
„Minulý týden jsem si tady koupil knížku,“ protestuje zákazník.
„Vážně? Nepochybuju o tom, že jste si tu minulý týden knížku přečetl, to jsem ostatně viděl na vlastní oči, ale co se týče koupě...“ Prodavač vytáhne na stůl bichli v kožených deskách a obratně listuje stránkami. „Bohužel, mám dojem, že tady nic nevidím... Jak že se jmenujete?“
Zákazník se blaženě usměje: „Coyote.“
„Coyote, jistě... Kdepak, žádného Coyota tu nemám. Vidím tady Starchilda... a Froda... ale Coyota ani jednoho.“
„Starchild, ano! To je moje příjmení. No tak, chlape, potřebuju si odskočit.“ Zákazník - Coyote, nebo snad Starchild? - se pohupuje na patách.
Prodavač vytáhne univerzální klíč na kroužku s dlouhým šedivým střapcem a přes zaťaté zuby procedí: „Hoďte sebou.“ Zákazník chňapne po klíčí a mizí mezi vysokými regály. Cestou se k němu přidávájí dva další.
„A neloudejte se!“ volá za nimi prodavač. „Říkám abyste se ne...“ Vzdychne, pootočí hlavou a zadívá se na návštěvníka. „Takže? Co to bude?“
„Ehm, dobrý den,“ usměje se návštěvník. „Hledám jednu knihu.“
Prodavač tiše stojí a znovu si ho změří pohledem. „Vážně?“

čtvrtek 23. října 2014

Unboxing (13)

Jsou tu knížk z Fragmentu, na které jsem se strašně těšila! :3

A rozbalujeme! 





Tu vrchní asi znáte... :-D 

 Kořist, Andrew Fukuda

Tetování krví - Nalezenec, D. M. Cornish

 Trhni si! Andrea Kabeláčová

Pohromadě.. :-)

Na tu Kořist se tak nehorázně těším! :) Jednička byla bombová s luxusním koncem, tak doufá, že tohle bude taky povedené. :-)
Co vy? :) Znáte, četli jste, co na to říkáte? :-)

čtvrtek 16. října 2014

Ajax Penumbra 1969

Je tu Ajax Penumbra! Vy, co jste četli Nonstop knihkupectví pana Penubry určitě víte, o co se jedná. :-) Ti, co Nonstop knihkupectví nečetli -jako já- se brzy dozví o co jde. :-) Ajax je jakási předmluva ke Knihkupectví. Od 6. října je v prodeji e-kniha a jako samotná 'pevná' kniha ani nevyjde. Je hodně krátká a uvidíme jaká bude. :-)


Anotace:
Je srpen 1969. Léto lásky je blednoucí vzpomínkou. Ulice San Franciska pulzují tóny Led Zeppelin a Marvina Gaye. A rachotem sbíječek: pár bloků od knihkupectví City Lights roste futuristický mrakodrap a pod zálivem se buduje tunel metra. Sady na jih od města ustupují zbrusu novému počítačovému průmyslu.
Ale mladý Ajax Penumbra nepřijel do San Franciska, aby hledal volnou lásku nebo záblesk technologické budoucnosti. Hledá knihu — jediný dochovaný výtisk spisu Techné Tycheon, tajemného svazku, který přinesl a zase vzal bohatství každému, kdo ho vlastnil. Poslední zmínka o knize říká, že je v San Francisku — tento záznam je ale sto let starý. Penumbra byl svou univerzitou vyslán na Západní pobřeží, aby knihu našel a získal pro její knihovnu. Po několika týdnech neúnavného pátrání se však necítí být k cíli blíž než na začátku.
Ale jednou pozdě v noci, po dalším dni skličujících slepých uliček narazí na nonstop knihkupectví a jeho možnosti se náhle mnohonásobně rozšíří…
Kniha Ajax Penumbra 1969 dějově předchází Nonstop knihkupectví pana Penumbry a vysvětluje tajemné okolnosti, za kterých se tento výstřední knihkupec dostal ke svému nevšednímu zaměstnání.

A na co se ještě můžete těšit? :-) Určitě na recenzi, pár krátkých úryvků a možná ještě něco. Uvidíme. :-)

Vydává nakladatelství Host. :-)

neděle 5. října 2014

On my wishlist (4)

Meme z dílny Book Chick City. Cílem je každou sobotu uveřejnit knihy, které bychom si chtěli koupit. Můžou to být starší i novější knihy, či knihy vycházející v budoucnu.
Už delší dobu jsem do tohoto meme nic nepřidala. Proč? To nevím. :-D

A na dnešní sobotu jsem si vybrala dvě knížky. :-)
r
Papírová města od Johna Greena! :-) Nemůžu se jich dočkat. 
Mimochodem vyjdou 22.10. :-)

A Asylum. Asylum už vyšlo a vypadá dobře. :-)

Těšíte se na Papírová města tak jako já? :-D Četli jste Asylum, stojí to za to? :-)

sobota 4. října 2014

Měsíční chvástačka - září

Září osobně považuji za úspěšný měsíc. :-) Koupila jsem si dost knížek, ale aspoň je to přijatelné množství a nepřekročila jsem desítku! :-)

Nejdřív např. recenzní výtisky z Fragmentu. 
Druhý a třetí díl Hunger games, Neptunův syn. :-)

Výhra v Knižním klubu - Tři vteřiny. 

Akce na Albatros medii - Škola dobra a zla, Zelená jako smaragd a Léto na druhý pokus. :3

Labyrint: Útěk.

A nakonec knížka, která mi sice domů došla až v říjnu, ale to jen kvůli problému s poštou ( -_- ).

Takže za září mi přibylo 9 knížek. :-) Z čehož jsem jich ale koupila jen pět --> za mě spokojenost. :-)
Co vy a přírůstky? :-)

čtvrtek 2. října 2014

Unboxing (12)

Věděli jste o akci, kterou měla Jota? Ať už ano, nebo ne, já ji využila. :-)
Tenhle balík si ke mě hledal cestu déle, než bych čekala. Ale je doma. <3


Už kouká :3

Mám k tomu i záložku!
A náramek <3

Takže ano. Je to SIROTČINEC SLEČNY PEREGRINOVÉ PRO PODIVNÉ DĚTI. :-)

A pod přebalem je snad ještě hezčí. :-)


Máte, četli jste? :-)
Využili jste také akce u Joty, co jste si vybrali? :-)

pondělí 22. září 2014

Muž jménem Ove - Fredrik Backman

Starý mrzutý děda, aneb má první audiokniha :-)

Ovemu je 59 let. Přišel o ženu, ze zásady řídí pouze auta značky Saab, vyžívá se v pořádku a řádu. Nevyzná se v moderním světě a počítače bez klávesnice mu nic neříkají.



Ove má rád stereotyp. Každé ráno si uvaří kávu, pravou kávu, žádné presíčko, jde na kontrolní pochůzku ve vilové čtvrti -dohlíží na dodržování zákazu vjezdu do obytné oblasti, zapisuje si SPZ aut, které stojí na 24hodinovém parkovišti- jde domů, vypije si kávu, umyje hrnek. A plánuje svou smrt. Po jedné takové pochůzce navrtá do stropu hák. Teď už bude se svoji Sonjou. Ale to by se do vilové čtvrti nemohli nastěhovat noví sousedé. Mameluk, který neumí nacouvat s přívěsem, aniž by při tom srazil něčí schránku a drzá a těhotná cizinka. Do toho všeho se začne motat kocour. Jak si za těchto podmínek může Ove v klidu umřít? 

Muž jménem Ove je krásný příběh o Ovem, který miluje řád nadevše a přišel o vše, na čem mu záleželo. Žena, práce a teď i o svůj klid. A na druhé straně je Parvaneh a její rodina. Z Parvaneh čiší radost temperament. Ona a Ove jsou rozdílní jako den a noc, ale postupně se oba dostávají tomu druhému k srdci.

Během čtení začneme chápat, že Ove nebude až tak zapšklý, jak se na první pohled zdá. Nebo při poslechu, což byl můj případ. :-) Muž jménem Ove je skvělý příběh a když ho uslyšíte v podání Jana Vlasáka na kvalitě to rozhodně neubere. Muž jménem Ove byl mou první audioknížkou a je to mnohem lepší, než jsem čekala. Ze začátku jsem váhala, zda do toho půjdu, ale teď si myslím, že poslouchání knížek před spaním je ...efektivní. :-D Stále zastávám názor, že papírové podobě se nic nevyrovná, ale špatné to není. :-)

Ale abych to shrnula. Ove si našel cestu i k mému srdci. Smála jsem se, když Ove vybíral 'počítač bez klávesnice', nevěřícně jsem kroutila hlavou, když někomu odmítl pomoc (copak takhle se chová knižní hrdina? Ove je prostě originál), při určitých částech jsem byla dojatá. 

Oveho bych doporučila snad každému, protože si myslím, že každý se zde najde to svoje. :-) <3

A na závěr bych chtěla poděkovat nakladatelství OneHotBook za poskytnutí Oveho k recenzi. :-)

neděle 14. září 2014

sobota 13. září 2014

Unboxing (10)

Tuhle knihu jsem vyhrála v Knižním klubu. :-)





Tří vteřiny :-)

Četli jste? Je to dobré? :-)