Millie je sedmiletá holčička se zrzavými kudrnami a červenými gumáky. Vede si seznam mrtvých tvorů, na němž kromě pavouka a sousedovic kočky figuruje také babička a brzy na něm přibyde i tatínek. Jednoho dne ji ovšem maminkazanechá samotnou pod stojanem s obrovitánskými spoďárami v místním obchodním domě a už se nevrátí.Dvaaosmdesátiletá Agatha Pantha nevyšla od smrti manžela z domu a s nikým nepromluvila. Prázdnotu ve svém životě vyplňuje pořváváním po kolemjdoucích, sledováním nevyladěné televize a svým na minutu přesným denním rozvrhem. Tedy až do toho osudného dne, kdy si v protějším domě všimne osamělé holčičky.Písař Karl kdysi špičkami prstů vyťukával milostné dopisy na ženinu sametovou kůži. Dnes ovšem sedí v domově důchodců a moc dobře ví, že musí najít způsob, jak začít znovu žít. A tak odsud v náhlém radostném popudu uprchne.Náhoda svede tyto tři dohromady. Společně se vydávají na cestu přes půlku Austrálie, aby našli Milliinu maminku a v konečném důsledku zjistili, že i mladí mohou být moudří, že stáří nerovná se smrti a že klíčem ke šťastnému životu by mohlo být i občasné porušení pravidel.
Millie je sedmiletá holčička, která si vede Knihu mrtvých tvorů. Vede si seznam, na kterém najdeme brouka, psa, mouchu, jejího tatínka. Se smrtí tatínka se Milliina maminka nemůže vyrovnat a podle Millie se chová podivně. Millie nechce mamince přidělávat starosti, a tak poslouchá, snaží se být hodná, nezlobí. Takže když jí maminka v obchoďáku řekne, ať na ni počká u stojanu s dámským spodním prádlem, Millie čeká. Čeká první den, čeká druhý den, ...
Příběhem nás provede Millie, Agatha Pantha a písař Karl. Agantha Pantha i písař Karl jsou důchodci. Agatha je vdova, která po smrti manžela nevylezla z domu. Slovo takt ve slovníku nemá, vede si Sešit stáří, kde si dokumentuje každou svoji vrásku. Písař Karl je také vdovec. Jeho žena Evie zemřela a on se ocitá v domově důchodců, kde si uvědomuje, že takhle skončit nechce. Náhoda svede všechny tři dohromady a oni se vydávají napříč Austrálií hledat ztracenou maminku.
Na jednu stranu je škoda, že Millie nedostala víc prostoru, protože je to vážně zajímavá osobnost. Ale chápu, že vyprávět tenhle příběh s dětskou naivitou by asi jen tak nešlo. Ze začátku jsem měla trošku problém se stylem psaní - chyběly mi tu uvozovky v přímé řeči. Ale jak jsem si zvykala, příběh se pomalu rozbíhal a já si zamilovávala všechny ty podivnosti a zvláštnosti, kterých je knížka opravdu plná.
Se stoletým staříkem to ovšem nesrovnávejte. Jediná spojitost je, že jsou tam staří lidé. Stoletý stařík je humorná knížka, zatímco Ztráty a nálezy... ne. :D
Knížku můžu doporučit. Ukazuje nám příběh z různých (věkových) pohledů a říká, že na změnu není pozdě v žádném věku! :)
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Palmknihám! :)
Knihu práve čítam a zatiaľ sa mi páči. :) Kniha vtipná až tak nie je, ale občas sa pousmejem. :D
OdpovědětVymazatMě se to vůbec nelíbilo.. nemůžu si pomoct. :D Já prostě čekala něco jako Staříka, a ono tohle... :D
OdpovědětVymazat