úterý 16. prosince 2014

TRHNI SI! - Andrea Kabeláčová

Anotace: Mia je sedmnáctiletá holka, která se na vlastní pěst protlouká životem. K tělu si jen tak někoho nepustí a pro drsné slovo nejde daleko. Když odejde od své nesnesitelné matky, začne žít v opuštěném domě s partičkou kluků, kteří jsou na tom podobně jako ona. Když mezi ně přijde nový spolubydlící, není z něj Mia zrovna nadšená. Hádky jsou na denním pořádku, ale postupem času se ukazuje, že na rčení "co se škádlívá, to se rádo mívá", možná něco bude.


Když jsem brala knížku do ruky, říkala jsem si: ''No, tak když to bude hrozný, budu aspoň říkat, že ta obálka je vážně povedená.'' :-D A myslím, že mi dáte za pravdu... není snad při nejmenším zajímavá? 

Jak můžeme pochopit z anotace, jedná se o oddechovou knížku. Nečekejte knížku, nad kterou budete přemýšlet ještě týden po přečtení, a budete spokojení. :-D 

Hlavní hrdinkou je Mia, která utíká před sociálkou, nežije se svou matkou, ale se šesti kluky, pro ránu nejde daleko, a většina lidí se jí bojí, protože stačí menší poznámka, a jste vyřízení. No co si budeme povídat, Mia je blbka která by potřebovala pár (hodně) sezení s psychiatrem. Přišla mi hodně labilní, nepředvídatelná, náladová a celkově divná. Nebyla mi sympatická a nemohla jsem se s ní nijak sžít. Nemyslím to nijak zle, vždyť Katniss taky nemám ráda a Hunger Games je jedna z mých nejoblíbenějších sérií. :-)

Příběh celkově je trochu nereálný. Mia a dalších šest kluků bydlí v jednom domě, všichni mají problém se sociálkou, nebo rovnou se zákonem, ale přesto si našli dobře placenou práci. A i kdybych opomenula práci, někdo by na ně přece musel přijít, když si všichni chodí normálně po městě, vodí si domů holky (Mia ne), chodí nakupovat, apod. Hodně mě zklamal konec, a celkově zápletka. Čekala jsem ji... já nevím.. vetší. :-D

Trhni si! je napsaná čtivým, jednoduchým stylem. Nic složitého. Hezky a rychle se to čte, přestože to má nějakých 400 stránek. :) Když to všechno shrnu, knížku bych nakonec ohodnotila kladně. Nereálný příběh mi nevadí, hlavní hrdinka je prostě svoje, s tím já nic neudělám.
 Ale ten konec, ten mohl být lepší. :-D

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

sobota 6. prosince 2014

Měsíční chvástačka - listopad

Je začátek prosince... víte na co jsem přišla? Mě za listopad přibyly jen tři knížky! :-D Teda asi, snad. :D
A ještě k tomu, sama jsem si koupila jen jednu - a tohle vlastně není normální knížka. :-D
Tak... je to Průvodce magickým světem Harryho Pottera. Tu vyřadili v knihovně (ani nevím proč, je v docela pěkném stavu). 

E-knížka Losing It. :)

A nakonec je to Destrukční deník. :)

Co vy a přírůstky za listopad? :)

úterý 2. prosince 2014

Losing it - Cora Carmack

Bliss, dvaadvacetiletá studentka herectví, se trápí, že je ještě pana. Rozhodne se svěřit své nejlepší kamarádce, čehož vzápětí lituje. Kelsey ohákne Bliss do odvážného oblečení, na které by sama Bliss v životě nepomyslela, a odtáhne ji do blízkého baru. Kelsey je přesvědčená, že se stačí porozhlédnout po někom, vyloženě na jednu noc. Hlavně v tom nehledat nic složitého. Bliss v baru opravdu narazí na někoho, kdo ji alespoň zaujal. Narazila na něj náhodou, při cestě na toaletu. Koho by nezaujal, když si čte Shakespeara?

Všechno vypadá slibně, ale Bliss na poslední chvíli ze sexu vycouvá, uteče z vlastního bytu, a nahého Garicka nechá v posteli samotného. Celkem se zhrozí, když Garicka potká další den na vyučovací hodině. A jako učitele, samozřejmě... 
"Přestaň! Kočky! Dost..."
Co to sakra říkám?
"Promiň, cos říkala? Kočky?"
"Já... já to nemůžu dělat... teď hned. Protože... mám kočku. Jo, já mám kočku,kterou musím to, vyzvednout?  Postarat se!  Musím se postarat o kočku! Takže... nemůžu dělat tohle. "
V Losing It jsem ze začátku neviděla nic jiného, než obyčejnou oddechovku na odpoledne. No, splést se může každý. :-) Oddechovka to je, ale i když zní jako klišé, je vlastně originální. Nezdálo se mi, že autorka psala to, co ji zrovna napadlo, ale naopak na odpočinkovou knížku mi přijde promyšlená.
 "No, spálila jsem si nohu a nemůžu na tom nosit těsné věci."
"Vážně?" zeptal se. "Co se ti stalo?"
"Ále, spálila jsem se žehličkou na vlasy."
" Ty sis spálila nohu žehličkou na vlasy? Jak dlouhý máš chlupy na nohách?"
Knížka se čte dobře a beze zbytečných odstavců i rychle. Po přečtení jsem... nedá se říct nic jiného, než že jsem byla spokojená. Vše bylo lepší, než jsem čekala a příběh vřele doporučuji dál. :) Konec byl trochu rychlý (a moc se mi nelíbil :-D ) ale jinak se knížka myslím nedá hodnotit jinak, než kladně. Často jsem se zasmála, nebo jsem až vrtěla hlavou, nad Blissinou smůlou. (Né fakt. Jsou místa kdy jsem byla pomalu mrtvá smíchy - viz. chlupy na nohou. :-D )

Zveřejňovala jsem i úryvek, který si můžete přečíst TADY. :)

Knížku zkrátka doporučuji. Když nebudete čekat něco epického, bude se vám to líbit (vážně to není knížka, kterou budete zbožňovat a číst desetkrát za sebou, ale budete ji číst rádi a čtení vám bude příjemné). Takže na závěr? Jestli hledáte něco lehčího na čtení, Losing It je jasná volba! :)